Štítek Zamilovánky

#2750

Když brala jsi do ruky čajník Pohlédla jsi na mnetím pohledem obzvlášť milým.Znamenal mi jediné –chci od tebe odejít.

#2749

Češeš si vlasyjako by to bylo obilí.A zlaté snopy prostě leží opodál.

#2747

nehýbej seteďpo ramenou sklouznul tiplášťnebo báseň

#2724

Jsi plná Rána když se oklepe.Stříbrných kapeksladkých jako drobky marcipánu. Těžce ránem unavenášeptneš – Lásko, a teď vejdi ke mně taky ty.

#2723

sedíme pod jablonípadají jablkaon se nahne, říkápadají jablkaslyšíš, tlukoujako srdce tlukoujako když se ta srdce objímají

#2722

Bylo toho tolik co řícta nakonec jen šlidržíce se mlčky za rucek poslednímu plotu tou ulicí bez jména.

#2719

Světla majákua tvoje oči.Rozzáří se,pohasnou. Před čím mě chráníš?Všechny mělčiny jsme prošli spolu.Hlubina je lodím příznivá.

#2717

To dělo se za slunečního světla,   cokoliv co jsem řekl,      znělo prázdně. Otočena jsi byla tváří k oknu,     stín sahal po špičkách           mých bot. Zvedla jsi ruku,      stín…

#2716

Najednou,všechno se rozbijezůstanou oči pro pláč. A ty modrýma očima, ptáš se ten podvečer –Kdo jsi?A kámen mlčí.

#2715

I hleděli sobě do očídotýkali se svých ran.A chlad se měnil v hladhlad přecházel v žárnoc byla dnem.