Štítek Zamilovánky

#2717

To dělo se za slunečního světla,   cokoliv co jsem řekl,      znělo prázdně. Otočena jsi byla tváří k oknu,     stín sahal po špičkách           mých bot. Zvedla jsi ruku,      stín…

#2716

Najednou,všechno se rozbijezůstanou oči pro pláč. A ty modrýma očima, ptáš se ten podvečer –Kdo jsi?A kámen mlčí.

#2715

I hleděli sobě do očídotýkali se svých ran.A chlad se měnil v hladhlad přecházel v žárnoc byla dnem.

#2713

Jako na starodávné beránky,volám na milou, opatrně. Když vlas zaplaje a otočí se,má touha se rozběhne…                 …dál než do dálky.

#2712

Pes celou noc proštěkala ty ses nevrátil. Bojím se,když jsem sama a Měsíc mi hledí do oken.

#2710

Bralas je na jazyka chutnaly tak sladce. V trávě se rozsypaly.Ani vítr je neodvál.

#2703

Dával jsem ti moruší do ústA ty ses po každé z nich usmála,Jako by právě ta, byla ta první.

#2702

Myslíme jeden na druhého.Jen tak.Jako když hvízdne.Jako když smutek sedne na polici.Jen tak.Myslíme jeden na druhého.

#2698

Moruše,z obliny na zádech,ústy ti vybírám.Prý lechtá to,ve vzduchu tymián.

#2694

Kladu si dlaň před oči.Za ní je zapadající slunce. Byla bych vyrušena,kdyby mne zezadu objal? Snad prohnula bych se jako tráva,když do ní foukne neposedný vánek.