Štítek Zamilovánky

Moje láska k toběje příliš velká.Potřeboval bych jirozdrobit na štěrknebo spálit,abych ji mohl unést.

Myslel jsem,že se známe.Avšak, když jsi přišla,viděl jsem na slunce a na lesa na vlasy barvy kaštanů. Věděl jsem, že neznám nic.Kůra borovice se totiž obrátila rubema slovo chutnalo po angreštu.

Podívej,támhle nad domem.Je tak modrá obloha.Jako tvoje oči.Jako tvoje oči, když se zlobíš.

Zahrada  třesu tvým stromem  a zahrada je plná  můj košík tvými plody přetéká  jíst je do sytosti  jsem jako jarní řeka  tu zajíkám se a znovu a zas bych chtěla

V cyklickém pohybu,nádechu a výdechupozoruji jemné chmýří na tvém bílém břiše.Ústa kopírují pruh světlavrženého pouliční lampou,kapající kohoutekpravidelně odkládá další dílek tvé věčnosti.Když se zachvěješ, jsi odcházejícím mořem.

Občas se dá rozeznat,za který strom ses schovala. Jindy však,je vidět jen pasoucí se laňnebo bez, jak odkvétá.

Proklouzla jsi mipod rukamaa já tě tolikchtěl. Dlaně voní mi koriandrem. Ty zase z madlí olejem.

Snad dnesDnes by to šloBudem spolu spátZaklesnuti klíny do sebeJen spátZaklesnuti dlaněmiSpi lásko spiA mého objetíToho si vůbec nevšímej