#0751
Studánka v pískujen chvíli nesla vráskyloňského lístku.
Studánka v pískujen chvíli nesla vráskyloňského lístku.
Měsíc již skoro se ztrácíjak do větví krvácíkousky ledu.
Uprostřed sklizněi klobouky klání serýžovým polím.
Co je za spravedlnost,že Slunce stejně zlatit budehrob můj i žebrákův.
Voda pod splavemani v noci neutichá.Ostatně, ty taky ne.
16/1/1969Západ hoříJak kdyby bylo to až kdesi v moři.Nebo v nás.
Očekávání … Zde pod kamenemvšechny ty nenapsanédo Jara klíčí.
O co víc chvěje se na větvích list.Tím více jsem si jist.Že za tím vším je Bůh.
šustění sněhuzdá se, že nejsemúplně sám
Nevím, kdy jsme usnuli.Ale když jsem se probudil,drželi jsme se za ruce.