Štítek Trojhránky

I svíčka mlčí,protože vše již bylostokrát řečeno.

Lístky dřišťáluzdají se být dozajista zlatějšínež včerejšího dne.

Ostružiny užbudou viset do jara.Kyselé vztekem.

Navzdory větruprorostl šípkový keřskrz plaňkový plot.

Asi se přeřekla, když místo „Chci tě“,řekla „Mám rýmu“.

Měsíc i kaštanna půlnoční oblozepodobně visí.

Odraženi od zrcadeljsme jen obraz.Ale koho?

Snad přečteš si dřív,co vepsal jsem do mraků,než vánek vstane.

Zlatý poprašek setřásá sez polí do zeleného listí.Duby dozrávají.

Ráno Nočním lijákem opršelé hlohy.Ještě je tichoa na polích stohy.