#1184
Duby kladou mik nohám všechno své zlato.Tak jako loni.
Duby kladou mik nohám všechno své zlato.Tak jako loni.
Nožky, punčoškydo ypsilon.Yvonna vonná.
Bukové listípadá do mokré trávy.Žluna se houpe.
V kalných loužičkáchse jen stěží zrcadlímodrá obloha.
I svíčka mlčí,protože vše již bylostokrát řečeno.
Lístky dřišťáluzdají se být dozajista zlatějšínež včerejšího dne.
Ostružiny užbudou viset do jara.Kyselé vztekem.
Navzdory větruprorostl šípkový keřskrz plaňkový plot.
Asi se přeřekla, když místo „Chci tě“,řekla „Mám rýmu“.
Měsíc i kaštanna půlnoční oblozepodobně visí.