Štítek Trojhránky

Všude hromady sněhu. Mezi nimi ty a já.

První březnový denU rozkvetlé trnky zas potkáme se.

Kolotoče Labutí křídlasnáší se k tmavé zemi.Je konec jízdy.*Větvičku třešně, tu, co Zima ohnula, zas Jaro rovná. *Lesní potůčekdnes zpívá jen pro mne.Proč spěchat dál?*Po stéble rákosu rudé Slunce sklouzlolehce do klína.*Podzimní liják z plechové střechy spláchnul hromádku listí.

Dírkou v makovičcese sype mákrovnou do pusy.

Přejít jedním pohybemnockterá dělí od světla.

Třicet sedm hlavse dívá stejným směrema autobus pořád nikde.

Jarní vítrvoní jinak.Je podzim. * Na kopýtkách srncůprvní jinovatka.Tak mrazivé ráno. * Slunce se zas a zasvrhá skrz list javoru.Za ním, kamenná zeď.

Teplý vítrčechrá vrabečkům peří.Je ráno.

Stín větve ti klepe na rameno. Ani se neotočíš.

Když koupeš si vlasy,ten paprika soused,sotva na sucho polkne.