Štítek Trojhránky

Starý vlčákzvedl nohua močí mi na kotník.

Zvuk tibetských misekač dávno neznírozechvívá mou mysl.

Jsem zde i rákos zde je.Odejdu a rákos zůstane.Kdo jsem, bych soudil rákos.

Kristova tvářnahlídá dovnitř.Má hnědé oči.

V podvečer Listy japonské třešněobarvené sodíkovými výbojkamise bez varování vrhají dolů.

Do kamenné zahradyvítr zaválrudý kapesník.

Z jakési kavárnyhraje rádio. Je mi znovu do pláče.

Tudy jsem dlouho nejel,říkám si na konci městaa dál sedím na velkém kameni.

Měsíc je koláč sýra – Tarte au fromage de chèvre – To je ten důvod.

U svatého Antoníčka Zvuk listupadá v ozvěně.