#2604
Lovci žab tyčemi z bambusutepou zemi a zpívají.Žáby kvákají.
Lovci žab tyčemi z bambusutepou zemi a zpívají.Žáby kvákají.
popíjeli mátový čaja on jí kreslilna krk prstem měsíčky
Před sámoškoupročítám smuteční oznámení.Hledám to svoje.*Moucha usedlana můj obličej.Taky má žízeň.*Na travách slatiny,otisk kopýtek jen jediný.Jinak bílo.*Po noční bouřivyvracená švestka zvek posledním hodům.
Pod puklou střechou,čekání na tesaře.Den jako měsíc.
Jen vůně mandloně,na brance zůstala,když ráno jsi pro chleba běžela.
Dnes jsou bez prácekamenné gnómóny.Od rána prší.
Za oknem obličej pohlédnul do prázdné ulice.Brzo se stmívá.
Lampa na poutnické holihoupe se v rytmu kroků. Blíží se čas dešťů.
Pomerančovník v rohu zahrady,dává již jen stín.Kdo najde slovo díku?
Starý čajník hvízdá,šálky připraveny. Kdes ty?