#3440
Na vrcholku horyobejmu svou prázdnotu.Náhle nejsem sám.
Na vrcholku horyobejmu svou prázdnotu.Náhle nejsem sám.
Ta důvěra,když řeknu neboj sea ty zavřeš oči. * každým slovem tisnad ne jen srdce lámuasi čas jít dál *Luciesvíčky za oknemdávají tomu všechnovenku starý pes
Rozpovídal se.Zrovna, když jsem odcházel.Muž na lavičce. * Schovej se, sasanko.Ty nevidíš,že se vrací zima? * Vrcholky smrků sipohrávají s vločkami.V šálku čaje topím úzkost. * V jiskřivé závějilístky čilimníkujako opály.
Děti se rodí jako cibulky.Teprve v létě dozrávají,kysnou a zase odchází.
Ztěžka se kráčíkdyž z lehka sníhmete poutníkovi cestu.
zmrzlé jezírkopraskání prken v saunělapám po dechu * O místo na hrobse dvě babky hádají.Kdo se to směje? * lavička pod sněhemvzpomínka na jaropes chce ven
mezi mlhou a mlhourudá renetamůj mlčící maják * noříš se do měkámen hozený do vodyoblá jsi a chladivá * opršené kuželkykácí se na dvorkuv tom horku * vprostřed nocína střechy bubnujíkaštany o život * Kdybys byl houslemia já kolíčkem v…
Lotosový květMistr mlčíOooooɱ.
já a můj přítelosm stop v zavějíchčí jsou ty další? * už se zas blýskloa v pítku vrabci – že jeještě dost času * písek se ženetam a zpátky, za ním snad… … jéé, celá duna * přes cestu žabkyjako…
netopýr lítátam a zpátkypozor na komín! i tady majíkočky čtyři nohya prázdnou misku stopy od dveříke kadibudce a zassněhem rychle zpět chlazené pivoa rozpálené sluncemám další haiku jako Titániboj na život a na smrtjeřáby v docích