#3134
jako vrba smutečnípokryju tě prsty svýmispi miláčku můj, spi
jako vrba smutečnípokryju tě prsty svýmispi miláčku můj, spi
sklenice pivamoucha jednou zabzučía žízeň v háji * čekám tu na něj, kosu nabroušenou… a… on se zakecal * komáři bzučímeditace v pustiněmnu si čelo * Ivánku,a co bys dělal,kdyby nebyla válka? * nevíš-li co psát kresli si mandalyty blbe…
Blízkosti poslal bych foto, avšak se ostýchám. Holubi a káva. Ranní pobublávání odděluje den a noc. Vlak; Pole kolem Arles jsou ta tam. Rozesměju se. Kouknu na mrak. A…
Bloudíme.Od slova ke slovu.Opuštěni. Na tvém polštářizůstal vypadený vlas.Přece nejsem sám. Tvar prázdnakopíruje tvar džbánu.Mám žízeň. Ve vodním zrcadlemám vrásku,kterou nemám. Borovice ohnutásněhovou čepicízhlíží se v teplém prameni.
U horkých pramenů stojím na prvním schůdku do onsenu padá sníh *
Nebe plné hvězda jen Orion září. Mám snad špatný zrak? * Slunce zapadá.Těžko je mi loučit ses vůní chryzantém. * Zase nespím.Kouknu se na budíka on na mě. * Svatojánská muškanad potemnělou hladinou.Velký a malý měsíc. * Louskám ořecha směju…
Vlny se vzdouvají;pouhá iluze času?Vždyť útesy nad vodu stále ční!
Občas se mi zdáo dlouhonohých vílách.Stejně ale vstanu. * Hledím do slunce. Je zen obrysem ptáka?Sám se sebe ptám. * Zase ta mlha! Vždyť už ani netrefímk tobě na postel. * Lístky osikyi když se stéblo nehnese vrtí, vrtí. *…
Osm Japoncůa směje se jen jedenMožná dva; víc ne.*Plivnu do vody –vidím dokonalý kruh.Hážu kamínek.*Mouchy na lopuchui mouchy na lotosubzučí pořád stejně.*Dvacet tisíc žabu jednoho rybníka.Sensei Bašó spí.*Kopu do listístromy se chvějí větremve slunci prší
Kde si ustelu,tam si lehnu.Kolem lítá pět světlušek. @ Kolo opřenéo zeď domu, vzpomínána lepší časy. @ Pískovcový pesu paty schodiště. Onsnad mrknul, nebo…? @ Tváří se, tváří.Ale přece jen.Snad umí i milovat @ Mouchy na lopuchui mouchy na lotosubzučí…