Štítek Trojhránky

V zátoce Ne-Če-Kej,dva čajové lístkya vítr vanoucí k moři.

Já a ty,od léta do léta –další čekání.*Křik kohouta –proplakaný polštářa konec snu…?*Jako kdyby nicdalší den a další.A ty nejsi.

Slunce zapadá –stín dubu se dotknulstínu starce.*Objímáme se.Já, lampa a má láhev.První noc roku.*Smažená ryba,broušené sklo a mísa salátu.Hladové zamňoukání.

modrá kanoea říční tišinadvojí zhoupnutí * divoký vítrduje tam a hned jinamdržím se středu * slunce střelené do srdceposlední polibeka je noc * venku mráz jak sameca ve špaletě semilujou masařky * zbytky sněhuse zuby nehty držípravé poledne

kolikrát jsem musel projít kolemabych si jednou všimnulsnítky hipampy zachycené v omítce * Vracím se domův ústrety mi vycházíledový vítr. * v pítku ještě ledale vrabci už hledajímycí koutek * na stejnou hromadu padajíbílé kvítky mandloníi březnový sníh

Na vrcholku horyobejmu svou prázdnotu.Náhle nejsem sám.

Ta důvěra,když řeknu neboj sea ty zavřeš oči. * každým slovem tisnad ne jen srdce lámuasi čas jít dál *Luciesvíčky za oknemdávají tomu všechnovenku starý pes

Rozpovídal se.Zrovna, když jsem odcházel.Muž na lavičce. * Schovej se, sasanko.Ty nevidíš,že se vrací zima? * Vrcholky smrků sipohrávají s vločkami.V šálku čaje topím úzkost. * V jiskřivé závějilístky čilimníkujako opály.

Děti se rodí jako cibulky.Teprve v létě dozrávají,kysnou a zase odchází.

Ztěžka se kráčíkdyž z lehka sníhmete poutníkovi cestu.