Štítek nic

Starý psací stroj,divana litinový zouvák,se tiše hádají.Gentleman právě odešel,Oni se hádají,až lítají saze z kamen.Zdá se,že gentleman má ve svém pokoji nevymetená kamna. Ech.

Dám ti své srdce,podívej, jak z něj vytéká krev.Ještě se chvěje.Dva nádechya sval začíná tuhnout. Co mi dáš ty?Svoji ledvinu nebo kus jater? Jak moc se musíme milovat,abys mi dala svoje oči?Chtěl bych totiž,… vidět svět tvýma očima… Ne, nechceš?Počkej,…

ZáříKadeře přistřižené sluncem.Překvapivě září.

Něžnosti Bílá šálaněhou šálí.Šál se šálouse něžně válí.

Lampy Nahlíží mi do oken.Jako hladoví sirotci,zoufalí ztroskotanci čekající na záchrannou loď. Otevřu jim všechna oknaa vítr nechám povívat starými záclonami.Snad se osmělí, snad přijdou, když uvidí dobrou vůli. Laně se zlatýma očima.Běžící tam a zpět po širokých nočních bulvárech.

Voda skákající po kamenínezastaví se,by rozmyslela se málo,kam jinam, než zase jen dolů spěchat.

O sběračích sladkých mang Od řeky Gangynesou pytle s mangy.

Aranka, ta co měla vždycky pravdu,mi jednou řekla –Podívej, chlapče, bude pršet. A měla pravdu.

Dnes ti upletu z pšenice věnec.Abys věděla, že není konec.Konec mezi náma dvěma.Tys ta pšenice bělá.Od konce do konce.A já… konopný provaz přec.

Lotosový květ roztáhnout prstytakšlachy vracejí je zpěta znovaco nejdál propnoutdlaň je má kolébkatak něžně, jemnou pleť omývalaještě jednoua zaspět bílých lístkůkdyž mlha leháskládá se v tůni v lotosový květ