Kulhavcova varta Co dodat,než opřít se o předovkuna vartě státa sem tam vystřelit do mraků. Poslední špetku prachua stříbrnou kulinechat proti nočním děsůmnebo i proti sama sobě. Však nepostavím se zase znova,maje kouzelný křížek všitý do rukávu? Kyrie Eleison.
I. adventní Umolousaná sukně svíčky.Pozastavte se!Ať Nebesa mohouna vás vláhustřást.
Doma 20-10-2020 Šestkrát dvanáct schodůa jsem na ulici. Nádech. A zase domůšestkrát dvanáct schodů.
Ani večer,když moře,jako Marie v bílém závoji,břehům nohy omývá,nemlčí.
Louka, kdyžna ni Měsíc pohlédne,je spíš jako jezero. Na hladině laně plavoua místo rákosu…… to jen sova zvedla křídlo.
Tolikrát jsem si opakoval.… naučit se vyprávět krásné příběhy… Znal jsem proto dobrodružství Sindibádai příběhy krásné Šeherezády. A když jsem pak jednou byl požádán, abych vyprávěl,začal jsem asi takto: Bylo kdesi… A pak již,vyprávěli mí přátelé. Na konci noci, stěží…
Jsem hvězdoprázdný.To je ten pocit, to škrábání v hrdle,ten stažený žaludeka jemný třes rukou. Tak hrozné slovo. Navždy by mělo zůstat zapomenuto.
Jako zázrakem šedivá mořská vlnanespláchla náš plážový domek z obrazu. Pak by totiž nic,dnes ráno,neoddělovalo dlouhou zlatavou plážod dlouhého modrého nebe.
Pak silně máchne kosoua všechno kolemse bude poroučet k zemi. Modré obilíněžně naskládanév hlubokých kruzích. On uprostřed paknad hlavou Sluncea pod nohama tmavý, červený stín. Obilí bude ležetnež, jak na bílé niti,vyjdou tři karmínové Měsíce. Potom klasy znovu vstanoujako řady…
Protisvětlo Siluety starcůvystřižené, jako z papíru,šplhají po zdechdo černých oken hampejzů.