Štítek Monology

#1222

Ranní Hřadlujeme se v kuchyni už od čtvrtý. Dva ptáci, který čekaj na spánek. Ve dřezu přibejvá kafíve vzduchu krutě filozofickejch otázek, kdo, s kým, jak, proč. Je to lepší než spolu nemluvit, ale šel bych si lehnout. Aspoň na…

#1220

Bisou Vypadá to mnohem lépe,když dvě francouzky, když potkají se, políbí se, jako když rozetřeš parfém, jedna tvář, druhá tvář, potom usmějí se, než když napíšu jenbisou-bisou,které, zní jak název rybí polévky.

#1207

Bylo to všechno tak prostý,než protnuly se naše osudy.Pak potkali jsme se kdo ví kde,bylo tehdy poledne.Sedělas a já jsem stál,lampa byla opodál.To potkali jsme se toho dne.Že bágl máš a ne kam jít,prý na polívku, jestli tě chci vzít.Sedělas…

#1195

Jak páře se steh,tak páře se i obloha. Vždy za úsvitu zkrvaví, jako flák zadního hovězího. Kdo by si nedal nového dne, že?

#1187

Kéž by,úplně malým písmem, na úplně poslední straně, bylo napsáno – Nebyl úplně špatným člověkem. Kéž by.

#1181

Rozešli se u rozchodníku. Srdce napůl.Na chodníku. Amore! Tehdy lilo.Amore mio…

#1175

Kolikrát jsme se za úsvitu společně oblékali.Kolikrát jsme společně vstávali. Rozcuchaní, s ospalkami v očích, s páchnoucím dechem po těžké noci.Kolikrát jsme se probouzeli s bolavou hlavou i bolavými klouby.Naštvaní i vděční jeden za druhého. A kolikrát se tak ještě…

#1172

V období postrelativismu je obtížné určit, co ještě je a co už není, sytě černá barva.

#1166

Badyán Ucítil jsemvůni badyánu.A tak mne napadlo,ze šuplíku vzíttu nejmenší hvězdua otisknout ti ji na čelo.Abych večer, až půjdeme spát,poznal tě podle záře.

#1157

Narozen –Tady a teď. Ale proč –Tady a teď?