Štítek Město

Uprostřed zimy, v parku, u hrobu Neznámého vojína, chodí muž. Tričko, krátké kalhoty, jde mu pára od úst, z nohou z rukou ze zad. Vypadá, jako by si s těmi neznámými mrtvými o čemsi povídal.

Do práce jedu tramvají plnou bláznů.Všichni upřeně hledí do svých dlaní. Čekají, kdy se načteS  v    ě       t.

Automobily stojí Automobily stojí na křižovatce.Stojí až k další křižovatce a další křižovatce a další křižovatce. Stojí do kruhu a nikdo neví, kde je ho konec.

Na místním hřbitově,vítají nového mrtvého. Na větvi kos, jako předešlého dne, polyká jaro. V hospodě U koule došlo pivo.

Na periferii města,v průsečíku komínů a obzoru se pase kůň. Zvedne hlavua má mezi ušima kotouč slunce.Jde za mnou. Ten egyptský bůh.  

Jen na ulicícha na zastávkách tramvajísi hrajeme na blázny. Doma jsme jiní,to chytáme oblohu,popíjíme octovou limonádua milujeme manželky a děti. Vše se opět změní,když na nás zazvoní soused, když za námi zaklapnou dveře bytu, když se vydáme na lov do…

Nočnímu mrazíku, kazím zábavu. Stírám botou jinovatku. Slyším dětský pláč.

Dnes Ráno,navinulo sistuhu modrou do vlasu. Krása,Země slzí.Slzy jako jinovatku. Děvčátka, před školou, odrostlá jen trochu,pod kabáty na oplátku.Daleko je, kroky čtyry, běží pořád do pátku.

Velký vítr… ve větru větevpo omítce tře seborka na dvůr padá a havrani do oken

Srpen po šedivých kachlíchpíď po pídistíny větvíse sápou po mých rukou druhá strana stínu je stále volná