Štítek Lidé

Vašík hladíš se bezděčně po ruceto bezbranné dítě v tobě tě hladímalé a věčně hladovétím jsi zůstalse světlou kůží a nehezkým dechemhladíš mě po ruce

Vejšlap Praha-Prčice

výlet Bohuslavice u Kyjova – Stupava Minuta za minutou.Hlas těžkne. Usíná. Nohy otlučené travou.Jak rády by seděly. Kaple svatého Klimenta.Dělíme chléb. Jedna kráva, pět krav.Hele, tele! Na louce hledat stín.Toť věru pošetilost. Hranolky s kečupem v Akváriu.Let’s make things different.

bratrova náruč bez rukou bez nohouněkdo by řeklhrdinové*u nás se říká –čistý jakstakan vodky*včera tu stál –prostě remízek

mrtvý statek Horákův statekvýstřel za výstřelem stotřiasedmdesát duší

N. Viděl jsem malou N.Její kudrnatá hlava se třásla,když tě běžela přivítat.Vypadala jako slunce,které ráno opustí náruča běží dokud není nad naší strání.

Manželské etudy večermá mnohoslovna jazyku dýku nořími do hrudníkubezkonceslov

pozoruji to každé jaronaše chůze se stává rozvážnějšípřipodobňuje se rotaci Zeměletu černého motýla

Promítáme se zdea přitom ti na druhém břehužijí naše činy.Projít skrz mlhuvyměnit si místakonečně uvidět.

Pohárů před sebou pět.Dopíjím jeden po druhém.Přátelé, jež jsem na oslavu zval,byť večer je, nejdou.