#3745
už na něj čekajídva muži v šedivém automobilujen dopije kávunasadí kloboukrozloučí se takjako bychom se nikdyuž neměli sejít
už na něj čekajídva muži v šedivém automobilujen dopije kávunasadí kloboukrozloučí se takjako bychom se nikdyuž neměli sejít
Artěk černé očidětská tvář přitisknutá na okno autobusudětské tváře v táboře Artěkdětské tváře
Camino Hallo!Bonjour!Hej!Salut!Ahoj!Olá!Cześć!Szia!Ciao!Hello!Hola!Hallo!
jsem starýa přestoholí tě praštím do koulíjestli mi to jednou řeknešjsem starýa vím to
na konci cestyje jiný konec cestystačí vydechnoutoba konce napojita uvázat je v uzel růžové mašle
nevíš si se sebou radya já ti nepomůžuneobejmu tědokud neřekneš tady jsemmlčpřišel jsem abych odešel
nepamatuji si nicani ten senani prázdniny v něm, kdy jsme bylidvě hvězdy na letní oblozejen objetí v průjezduvšak od koho nevím
zastaví sedívá sei ten druhý se zastavídívá sedívají sejak do ztemnělého hlohu padá déšť
Stýskání – já vím,je to jen slovo,ale kde jsi?
schovaná takaby na ni nepršelokolem ní chumel neznámých lidíkvočna s kuřatyjejichž jména nezná