Zatracený
Do mlčení vcházíneboť jej nikdo nezná. Noří se do šeolua zapomenuto je jeho jméno. Jen ještě jediné slovoje mu dovoleno říci. A hluboko nad nímsvítí malá hvězda.
Do mlčení vcházíneboť jej nikdo nezná. Noří se do šeolua zapomenuto je jeho jméno. Jen ještě jediné slovoje mu dovoleno říci. A hluboko nad nímsvítí malá hvězda.
Snad ještě jednoudo třetice. Dnes večerznovu zaprší. Potom jistěvědět budem. Že Pánbůh naše prosby vyslyší.
Proč se tě musímpořád dotýkat? Kdy jsme sizačali tykat? Moře vlní sev tanečních krocích. „Ne, vůbec nejsi tlustá.“ Loďka houpe sev kroužených bocích. Severka svítív bezesných nocích.
**Datlíci** jsmejsme zdejsme zde připraveni k páření bušíme hlavamido plechových cedulí roztomilímiloučcídatlícipsícitlícííííí++.
První den velikonočního oktávu Po ránu do saduběžel jsem k jabloňkám. Ženské tam drbaly a mužský postával. „Král Světa“, volaly. Všechny jsem klackem hnal. Mladičké renetyna jabčák uhlídal.
„Na kůru mi nakreslili znaménko krásy“,do větru šuměla borovice,pod kterou jsem si hrával. Jednou přišel muž.Nerozuměl kráse starých borovic.
Příteli můj,ke Svátku světelv červnu jsi mi přál.A já se tolik smál. Už vím,že na čas kdybys dal. Pozdrav Tvůj,bych vůbec nedostal. rip Svátek světel – Chanuka se slaví koncem roku.
Z železa koleje, žebřík jen do dálky. Kolem pláč. Modlím se.Snad vezou mě do války. B-h ví jak přál bych sihladit tě po vlasech. Ještě snad věřím,že sejdem se. Jednou.V bezčase.Brána nenávratna
Leden Komunistů nepřítelemopláchnutý vodním dělem. Únor Únor bílý Strana sílí. Březen Konec rvačky, žádný křik.Skákat bude Masařyk. Duben V Katyňském lesestřelba se nese. Květen Ozbrojená pěstdo průvodu v šest. Červen Horáková, ty se učjak se dělá státní puč. Červenec Marshalla…
Prstem si rozetřeš po víčkách stíny.Na dlouhé nohy nasoukáš džíny. Tričko do pasu; snad o kousek víš.Vidělas dobře co ukázat smíš. Jakoby náhodou prohrábneš vlasy.On už si všimnul tvé jemné krásy. Skrz něj se maličko usměješ.Naznačíš, že mu srdce zahřeješ.…