Štítek Lidé

Máte-li kdo psatak to znáte. Když bolí ho tlapkatak starost máte.Tak je to i s dětmi.Tak to je. Když zmizí vám v políchtak jej voláte.Tak je to i s dětmi.Tak to je. Když štěňata vám přivedtak láskou roztáváte.Tak je to…

Je možné,že vše již bylo řečeno? Sluneční paprsekzastavil se v éteru. Za ruku lehoučkoujak pírko ji vzal. "Mám tě rád." Bezzubými ústy zamumlal.

Ona On Jsem ztracená Jsem sám Jsem zraněná Jsem krám Jsem špiněná Jsem klam Jsem žena Jsem man Bez těla Bez těla Bez jména Bez jména Den co den Den co den Jsem ?

Schoulená na lehátku,labutí peří napadané do sněhu.Splynutá s nemocniční dekou. V slze její,si dušehraje na schovávanou. Ruku mi tiskne,jak ztracená a znovunalezená."Že to bude dobrý, pane?" Proč mám tu být za boha!Kývnul jsem. A na polštářlabutí duše kane.

V Betlémě na seněležela Maruška.Jozífek zpíval jipísničky do ouška. Zpíval jí o hvězdě,celá se napnula.Zpíval jí o cestě,jak luk se prohnula. Není tam nádherně.Smrdí jen hnůj.Nejsou tu jesličky,kamenná sluj. Svobodná poroditmalého kluka.To nejde na rozum.To jsou jen muka. Maruška kývla…

Viděl jsem dva,na refíži stáli. S klobouky do čelaa dlouhými plášti –by oči se nestřetly.Do dálky hleděli. Viděl jsem dvěza ruce se držely. První na vozíčku bylaa ta druhá,ta bílou hůl měla.Obě se smály až brečely.