Štítek Lidé

Sedíme, já a Kleea kreslímejednonohé anděle.A číše ze stříbra –ty plníme vínem.

Čaj o páté Hrneček čaje;odraz obrazu. Hledám tě ve větvích meruňky.

mezi ním a oním bylo 100 metrů drátů1 minové pole216 roztržených břich415 nohou432 rukou8 hlav55 helem 15 párů bot 43 pušek (různých typů) 63 děr2 nafouklé kravské mršinya 5 dní a nocí hrůzy

Tři miniatury z Tachovska Zátiší s brokovnicí a dopisem Na záletupřece jen,byl jsem kýmsi postřelen. v hospodě U červené kočičkyač se to nezdáže by právě zde…… a přece, i tady kradou Žací mlátičce ŽM-330praskl řemen fukaru.

Přivážejí další a další.Jejich tělačernají žárem. Uhlíky z bílých jsou bříz,všechno již dořeklydávno předem. V pytlích z plastikusny na hromadě.A čtyři jsou k mání za pětník.

Kdysi,  bylo to tak neuvěřitelné    ten den zrovna sněžilo  a ty i já  v ústech jsme   jak cucavý bonbon…     (křivila se nám po něm ústa)  … znovu ochutnávali slovo válka. – název Slunečnice jsem si vypůjčil…

Když se džbány kráčely,kráčely pro vodu,i tehdy jejich sukněi tehdy byly modréi toho létakdyž kráčelykdyž kráčely se džbányi když vracely se domů.

Jsem všude.Teď jsem zde,za chvíli tam.Jsem nikde.Unavuje být nikde.Louku ke spočinutírozjezdil žlutý bagr.Já jsem místo ke spočinutí.Jsem nikde.

Pevně usazen,zdál se být středem všeho.Ale věci, které kroužily kolem,jeho těžiště vychylovalys neobyčejnou přesností.

Chtěl jen přijíta snad chvíli pobýt.Místo tohojsi mu dala sleďů,silného pivaa řekla – Zůstaň. Za ostrovy se nebe mění v čerň.Loďka zůstalavytažená na břehu.Zde je potřeba každého muže.