Štítek Krajina

a já vím že to bude jako lonilisty pevně chycené větvíse zlehka pustía vítr je začne hnát do polí

potůčekcihly po dvou krocíchpod vodou už pátá pláčpřidávat do vodydalší vodu bezvětříkdyž se klimatické krizi říkáklimatická změna

Moje srdce je ještě plné hor.Není v něm místo pro báseň.Promiňte.

karmínový okrajekzápad slunce vinoucí se po vrcholcích hornajednou se svět zhasne a začne noc marnotratné divadlo na konci dne

kdosi za okny autobusuposouvá zešednutými městyzitra se probudímv jiném světězářící denobejme mne kolem ramen

vržouvržouvržoudřevění ptáci (není to na báseň málo?) křídlo o křídlosečítají čas

ta světla tampři bouřce se ani nehnulamaják vedle majákuvesnice na protějším břehuokna tisknoucí se k sobě

čekámenež otevřoubuřt s hořčicípivomlha nad vodoustánek u rybníka

toho dne v tom parném létěsedělas pod břízkoupak už nepak jen velká bouřkaa modré a červené kostky domkůpořád bylya dál čekaly na příchod

vzpomínám sijak jsem plaval přes jezerostálas na břehu a křičelajá to ale chtěl dokázatnerozuměl jsem tomu křikukdyž jsem se vrátilnerozuměl jsem ničemu z toho co jsi dělala