Štítek Krajina

Dnes poprvé, otevřela jsi oči a malovala se vůní končící zimy. Dnes podruhé, jsi vstala a ptáci umlkali, když zpívalas. Dnes potřetí, tvé šaty hořely tisíci pochodní, když ráno zdobila ses.

Stála pod lesem,jak liška rezavá.Plůtek rozpad se,ztratila smysl života. Přála si,by ještě jednou,prošel jí někdo.Na jménu nesešlo. Až jednou,prolét jí pták.

Rampouchy krve,zimou se barví. Na cestě z kamení,růže ze soli. Třese se.Teplem. Chtěla by,dotknout se nebe. Kořeny,přirostlá k zemi. Pláče.Pro tebe. Pláče.Hrudky soli.

U hladiny staré tůňky,konečně se objali.Měsíc a Slunceskryté v červeném lampionu.

Na kůře starého ořechu,houba, chuchvalec. Byl to oranžový měsíc zesouhvězdí Kassiopeia.