Štítek Krajina

Z rybářské loďky,bez dechu,civí rybí oči,na oblohu barvy skla.

Jako akrobati vzdušných skokůz nejvyšších větvívrhají sechladné trávě v ústrety. Aby za vteřinu, dvě,stali se těmi,jejichž činy budou navždy zapomenuty.

Ten javor, rudýa zlatýa oranžový;visí přímo z oblohy.

U jezírka Zlaté listyi bronzové listypadajíSlunci do oka.

Ty dva duby na obzoru,tam.Už zase zlátnou.Nedělaly ty svoje kejkle taky loni?

Husy Nad hlavou mi přeletěly husy. Dvěnebo čtyři.Vlastně je to jedno. Stejně i včera.

Září září hořídoutnákouřílistopad

Úkolem zdi je stát.Úkolem deště je padat.A tvůj úkol, příboji? Vždyť nenachází se v tobě nic,než vzduch a voda. Počátek všeho.

Oč jinačíje stín ženyod stínu kamene. Černý,vonící po kleči.Lekavý. Uhne světlu.

U řeky Lodě červenémodrébílépohupují se na hladině. Můstek skřípe,skříp skříp,pět racků na pontónu. Z hospody U kočičky vychází párek opilců.Nad mostem visí velký špionážní balón. Inu, obrázek jako každou neděli.