Štítek Krajina

Moje myšlenkyjsou jako opice.Skáčou z větve na větev.Já však jdu vpřed.Vítr mě objímá,nohama objímám zem.

jen naslouchámobčas přiletí ptákusedne mi do větvíjá ho chlácholímkdyž se uklidnívypustím hoa on odletíto je vše

Vonilka Svazenka vratičolistáMakůvka modráTěřicha kosmatáBaculka bahenníRozsívka tmaváŽlábek úpotníDěsilka nachováZahnutec rolníPětiprst podzimníŘimbaba velkáChorálek lučníPísečník nachovýLupina psí

tady jak jdupod mýma nohamařeka šumíbílý mrak zaklíněný v rákosujako by si hrálavčeračervený míč v tišiněpo hladině nesená hudba z města

ta planá růže z tvého snuteď je z ní u cesty už celý keřnatahuje k tobě rucety se u ní pokaždé zastavíš

Pod rozkvetlou třešnídívá se na mnelístečky trousí mido čaje s mlékem

lípa list opadnelist obrazíkvět opadnekvět vyrazí takovou silou  že to bere dech

Holina jako by dýchalyty stromy na které se dívámjako by, raněné, dýchaly s bolestí v očích

Po zahradě se procházímv bílém a růžovém dešti.Skrz větve prosvítázářící slunce.

Hory Na Jehněčím štítěnašlapuji do prázdna.Bílá oblaka plní moje stopy.Víru mám menší něž zrnko hořčicea svět kolem je křehký.