Štítek Dialogy

#2779

Jsi můj štít, to jsem si přála.

#2774

Můj svět je velký. Není tvojí chybou, že ho nemůžeš zaplnit. Přesto bych to tolik chtěla.

#2769

Oč šťastnějšíbásník beze slov, než ten, jemuž slova nechybí.

#2764

… a když trháte   čistý list papíru            myslíte přitom     na                             něco?

#2753

Zlomil jsem květinunad ránem způsobil konec světa.Nevšimli jste si padajících hvězda bortící se nebeské klenby?Opravdu ne?

#2744

Jednou jsme se potkalicizína zastávce tramvaje. A pak jsme spolu bydlelinecizív jednom bytě, ložnici. A teď jsme cizí. Jen, je to stejné nádraží.

#2739

Samota Nohy si nahřívám na adaptéru notebooku.Aspoň něco hřeje.Pak už jen horký čaj.

#2729

Co chtěl bys říct,když ze své chýše hledíšna rozbouřený záliv? Mlčíš a šedé volavkybojují o každou píď.

#2723

sedíme pod jablonípadají jablkaon se nahne, říkápadají jablkaslyšíš, tlukoujako srdce tlukoujako když se ta srdce objímají

#2716

Najednou,všechno se rozbijezůstanou oči pro pláč. A ty modrýma očima, ptáš se ten podvečer –Kdo jsi?A kámen mlčí.