#2619
„Na střechy chrámů sedají holubi.“Našel-li by básník většího přítele, jenž řekl by:„U všech bohů, toť příteli, je taková krása?“
Štítek Dialogy
#2612
Co odehrává sev knize bez desek,v kapitole dvacáté,v té, kterou jsi vždy přeskakoval?
#2609
Tudy jsme pro voduspolu chodívaly. Tvůj krok ztichnul,však střemcha voní dál.
#2608
Kde jsouty štíhlé prsty,jenž vázaly si stuhy kolem boků?Vítr látku cucháa švestka, pod níž spala, vadne.
#2593
Jemnými barvamichryzantéma ve váze jak v lůžko ponořená.Chvátal jsem za tebou. A ten květ, jsem prostě přehlédnul.
#2582
Smíš se dívat,když se převlékám za závěsem. Bílé hedvábí nadouvá se,jako plachtoví korábů. Jediný pohyb,zmizím, rozplynu se v mořské tříšti. Slunce zvedá mlhu. Snad zahlédneš mě celou.
#2569
Moře Bylas jak moře,jemné, bílé vlnky,pod hladinou mrštné ryby,velké a masité ústřice.Vodní trávy se vlnily sem a tam. Neříkal jsem nic. Neboť z klidného mořeby se rázem stal ocelově šedivý oceán,chocholy vln by tloukly špičatá skaliskaa já bych věděl, že…
#2480
I.Mám nutkavou potřebu, držet tě za ruku. Turiu įkyrų poreikį laikyti tave už rankos.Am o nevoie compulsivă de a te ține de mână.Tenho uma necessidade compulsiva de lhe segurar a mão.J’ai un besoin compulsif de te tenir la main.Jag har…
#2467
Dřív jsme hrávali hry.Dnes sedíš u počítačea říkáš, že hraješ hry.Ze sluchátek slyším střelbu.Už ani nepředstíráš, že slyšíš.
#2466
Skrz rozevřené prsty se díváš do slunce.Pak na mě.Znovu do slunce.Řekneš: „To byla chyba.“A já bloudím na cestě mezi sluncem a sebou.