Ach Bože, teskno je.
Jako když poslední ořech z klína bereš.
Prvního snížku,
kuřete co vylíhlo se před svítáním, sotva na píď.
A já do brázd ohnutý,
oharky skřivánčích trylků marně vybírám.
Smutno je mi po létu,
po větru teskním. Na píšťaly topolů tak tiše uměl hrát.