Tu studnu jsem si zamiloval
i chladnou vodu v ní.
Ve svých dlaních schovávala
květy jabloní.
Pak začala praskat pšenice
tak, jak ledy praskají,
a červenky a zvonky
zvala k sobě potají.
Dnes však jenom vítr
pláče v roubení.
A na větvích oběšenci –
děti jabloní.