Předchozí | Následující
Námořníci

Námořníkům, kteří dopluli před námi.

A zase stojíš,
před starým prádelníkem.

Po paměti otevíráš šuplíky s kličkou,
utahanou téměř k věčnosti.

Tady v oceánech zbytečností,
které jsi tak pečlivě sbíral,

leží tátovo modrobílé tričko -
plachetnice, na níž jsi objevoval svět.

Dnes, zítra.
Nevypluje.

Nevzpomínám si,
co to bylo za den.

Tehdy jsi prošel kolem zrcadla,
co tisíckrát tě v předsíni vítalo.

A najednou, všimnul sis,
proužků moře i vysrážené soli.

Otištěných v tvářích malých námořníků,
mávajících ze svých plachetnic.