#4015
Vidím to. Vítr láme stromy,moře zaplavuje zemiloď unášená vodou a větremse potápí. Píšu báseň.
Vidím to. Vítr láme stromy,moře zaplavuje zemiloď unášená vodou a větremse potápí. Píšu báseň.
řeklo by se trocha krve ale čí a za jakým účelemněkdy je i jedna kapka příliš jemný stisk zubů v dolním rtu
právě v tento okamžikse někde někdo narodíprávě v tento okamžikněkde někdo zemře právě v tento okamžikrostlina, zvíře, člověk
procházím dnemprocházím nocíprocházím mocíprocházím nemocíprocházím dveřmi k tobě úleva vědětže mi nic nepatří
když padne nebena ježčí noční kůživšechno zahojené se znovu otevřeto je ten důvod(po kterém jsi se ptal)důvod hvězd
ostatnědobře jsme posloužilipro vývoj umělých inteligencía teď,když nás není třeba,zavřou nás do vitrínhomo stultuspřiotrávené vlastním dechemnabodené na entomologické špendlíky pěkně vybarvená samičkas červeno modrým lememvzácný kousek v naší sbírce a nyní, prosím, popojděme dál
cesta do ránaztrácí se za holým keřemale kam vedekam buď mi Tím průvodcem
náruč dokořánjako by mě chtěl obejmoutles vítá větvemipes ocasema voda chladem oblaka se trhajív zákrutech cest
začátek cestyještě neznámýdělám krokprvnírostlina květ ptáklidé se ptajíkrčím ramenysedím v lotosovém seduodpovím že známsvůj začátek cesty
kámen působísvou vlastní vahou (ať už nazveme kamenem, působením či vahou cokoliv)