Pozdravení
Slunce vyšlov čaji šálku. S vděkem hledámmalou známku. Abych napsal pozdraveníza to ranní pohlazení. Snědé ženě na plantážipopřál – Dobrý den.
Slunce vyšlov čaji šálku. S vděkem hledámmalou známku. Abych napsal pozdraveníza to ranní pohlazení. Snědé ženě na plantážipopřál – Dobrý den.
K večeru bývá taková jemná mlha.Jako když dámy kouřívaly v kavárně Savoy.A kolem cest je jantarem ložený závojz pohaslých hvězd, jenž v tichuchtěly dohasnout.
Ještě jednou se nadechnouta se špetkou naděje v hlasev mezeře mezi koledou a skoročokoládovým Mikulášemza rachotu vozíků masdo kapsy polohlasem zašeptat. Nebudete na mě hnusní, že ne? píp píp píp píííp píííííí
Na obzor maluju ti mraky.So cute, so fluffy.Za nimi slunko si krvácí.Tleskáš a směješ se – červánci.
Další suchý list dopada ještě není Listopad. Kdy se ten nálet zastaví.Snad až Zima Zemi obarví na sněhu-milo.
Bílé dřevo buků,hoří spolu v hluku.Padaného listí.To se zlato čistí. <<<>>> Dva holůbci divíleží spolu chvíli. Jistí byli si životem.Střelu teď majů pod srdcem. Dva holůbci sivíspolu jen chvílu byli. <<<>>> Medvědi aj medvědářepřišli spolu z kalendáře.Na Svaté Tři králepudou…
Myslím, že i ty Slunko,jsi milenkou Jeruzaléma. Že za soumraků nad ním prostíráš,svoje pláště šité do červena. A já, já na kopci stojíma vaši lásku tiše závidím.
Padá, jako by neměl dopadnout.Mlčí, jako by nesměl promluvit. O mladém počátku Léta,kdy ptáci začínali hnízdit. ~~ Naplňuje mne hlubokým štěstím,chodit po cestičkách zapadaných listíma všemi smysly vnímat, smutnou krásu Podzimu.
Plachty se napnuly.Zbývá očím neuhnoutz vrcholků vlny. A za Zlatým rounem ploutv poslední kout moře.K počátku Smrti.
Chodníky jsou plné listí,záplaty svědomíušlapaného k smrti.Teď; paprsek vzlétnulmezi stromy.Jako naděje žlutýa pořád letí.