Nomen omen
Hádej kdo jsem?Nomen omen. Byl jsem kámeni rudý plamen. My dva jsme se viděli.Včera, v pátek, v neděli. Dnes jsem zas.Co čas je čas.
Hádej kdo jsem?Nomen omen. Byl jsem kámeni rudý plamen. My dva jsme se viděli.Včera, v pátek, v neděli. Dnes jsem zas.Co čas je čas.
Posílám uctivý pozdrav panu Kaitovi Zdálo se mi, jakoby od východu,zas vlahý vítr vál. Tak do sádku jsem vyšela jen v mokrém listí stál. Příliš často myslívám na Jaro.
Kaštany jsou rezavé jak lahve od piva. Života v nich zbývá – na zvracení.
Závidím,závidím hvězdám jak se chladně třpytí.Že jen prosté „být“ je smyslem jejich bytí.Hle Člověka holá řiť co jak Měsíc svítí.
Bílá a temně šedájsou rána daná do popela. A někdo si k ohni sedne,vlasy odhrne si z čela. Z popela pak oheň vzejde,den proměněný zcela.
Na lůžko přikryté houní ze stříhané vlny,ulehl Listopad, měsíc plný.Samoty a odpuštění.
Čekáš, čekáš snad celý život.Na Slunce, až ti kůži zahalí.Na políbení, které ti rozevře ruce.Ořech se koulí ve dlani.Dočkáš se.I dnes.
Kape, prší z šalmajíptáci v listí dřímají. Prší, šustí potajíDuše Duší zpívají. A obloha je šedivázpívá Duše rozpitá. Zpitá do němoty.
Padám na postel,ruce zkřížené. Snad ještě tuto nocAnděl mě nevezme. Ještě ráno, byl bych rád,kdybych ti pusu mohl dát. Tělo na tělo.
Listy javoru mají barvu borové kůrya místo smolou voní zapomněním.Schovaným pod třetí dívčí pihouv prameni za lesem.Co býval a už není.