Rubrika Uncategorized

Jenom trochu

Jenom trochu budu s teboujen trochu tě opustím.Jenom trochu bít tě budu jen trochu tě znásilním.

Podivnost

Je vážně divné co zjevné zdá se.Zjevně hledáš mě já divně ptám se.„Jsi?“

Pochyby II.

*A tak,stále znovu přemítám,jsav tomto partikulárním případu Bohem,mám právomaterializovat myšlenkujen proto,že jsem schopen ji artikulovat?*

Rovnoběžky

Dva životy,dvě rovnoběžky,žijem vedle sebe. Proletíme nekonečnem –protneš mě, já tebe.

Čím to je?

Čím to je, že dnes a znova hledá básníksprávná slova? Kdo ho nutí vyprávět,že ropucha je lásky květ? Nevím.    Srdce mé, … tak leť!

Když

Maminkám Když se máš narodit,to je takového křiku. Nejdřív maminku začne bolet bříško.Často takhle uprostřed noci. Pak ještě trošku víc.A najednou to jde ráz na ráz. Maminka vzdychá, pláče a možná se i zlobí.Jak ji to bříško bolí. Zakřičí a…

Tak to je

Máte-li kdo psatak to znáte. Když bolí ho tlapkatak starost máte.Tak je to i s dětmi.Tak to je. Když zmizí vám v políchtak jej voláte.Tak je to i s dětmi.Tak to je. Když štěňata vám přivedtak láskou roztáváte.Tak je to…

… kamenem

Kazíš mi tu kšeftytady dycky šlapu já. Za ruku drží batoleta holka poctivá. Ségra ji to naučilaFanka ťape taky. Máma sedí za čórkubrácha za ty vlaky. Tak kdo si hodí kamenem?Bude to ten nebo ten?

Loďka

Na dlani loďku mámz borového dřeva. O jedněch prázdnináchřezal mi ji děda. Loďka pluje a létem voníděda však už se mnou není.

Deprese básníkova

Znovu a znovajen krajina snová. Jdu kamennou plánípokrytou mohylami. Věže z oblázkůvzpomínek, obrázků. Slova, výkřiky,citlivcovy city. Básníci slova vršíznovu a znova. Lze vůbec vypsat něco vícenež jen slova opilcova?