O moři
Uzlíky bílých plachetnic.Haj, hou. Svítí jak tucty svic.Duše mrtvých námořníkůdává Měsíc po pětníku.Haj, hou. Zítra za polovic.
Uzlíky bílých plachetnic.Haj, hou. Svítí jak tucty svic.Duše mrtvých námořníkůdává Měsíc po pětníku.Haj, hou. Zítra za polovic.
Mnoho studníjsi slzami zaplnila. Řeky po okrajbyly plné Tvých vlasů. Kde jsi,kde jsi byla? Že již nezajdešk nám na terasu.
Budu Tě velebit v každé době. V koruně ořechu vítr šeptá, ptáci v oblaku křičí. Nelze říct víc? Jen Amen, …
Na pelest usednulmotýl smrtihlávek. Ještě dvakrát mávnul křídlytak, jak to má být. Zůstalo jen ticho.
Pouštěmi mě čtyřicet let vodíš,abys mi pramen u cesty ukázal.Jen o kamení stále zakopávám.
Teď už jen letmé pohlazeníjako když vánek vběhne na pole. A všechna láska i květy na níbyly jen kroužky na vodě. Ještě pár stromů zpívá v dáli.Stále pár lístků chvěje se. Však song o věrném milovánískončil na černé klávese.
Je těžké ti po sedmasedmdesáté odpustit,když jsem jen odleskem toho,kdo tě opravdu miluje.
Po tváři loukyrosa se koulí. Včera večer byla pannouráno koně po ní ženou.
Cípek oblohy nad kopcem,žárem se stočil do půlměsíce. Za ním pomalu dohořívají,uhlíky nesplněných slibů. Jsou tak podobné tvým očím.
Je-li Duch, obejmutí až k nedýchání,obejmi mě. Je-li Duch, pláčem co čistí rány,rozplakej mě. Je-li Duch, propastí, kde zastaven je čas,chtěl bych věčně padat do ní, jak na mlátek padá klas.