#0464
O staré studni kámen padá do tichaaž se tichem zajiká.Křís.
Rubrika Uncategorized
#0463
Okna Města jsou černá.Zmizelá místa vytržených zubů.Ptám se po dubu, který tu byl včeraa vloni.Nikdo neví víc než Oni.Nikdo neví o dubu.
#0462
Zůstala příliš krátce,na šatech vůně po mé matce.Jen s jarem se na chvilku vracíjak stěhovaví ptáci.Po dlouhé cestě,když sednou na větve šeříku.
#0461
Na zlomený rákosznovu horský vítr píská;sluky k jihu míří.
#0460
Město z dálky řve a hučí.Jak šedá řeka, řeka bez náručí. Tu, z tamtoho rohu, ozve se ticho,to když tramvaj cinká. Jsme všichni zase spolu.Malí a Ježíšek ve slámě spinká.
#0459
Na stříbrných nitíchskřivánci visí. A uprostřed poľakaplička voláku pobytí.
#0458
Jsou kaštany chudé,chudší o půl náruče květů. A listím pláčou.A potom podá Podzim ruku Létua kaštánci do trávy skáčou.Večerem stejné listí metu.
#0457
Vstanu a půjdu do kaštanového hájea zjistím, proč náhle to světlo tam je.Kdo zapomněl zhasnouta nechal mě žasnout.Že od jisker v očích na listech světlo plane.
#0456
Nehodí se,vrnět jako kocour,když hladíš ho v kožiše. Tak budu jenom seděta nechám jiskry praskat.Úplně tiše.
#0455
Večer je tráva suchá.Už nemá sílu omočit ti boty.Snad, když lomikámen vezmeša klepneš jím na tři ploty.Zamrzí jej.I zapláče do foroty.