#0484
Zabíjíš draky,všude kolem sebe. Kolik zabils jich v sobě?Ach, jak pýcha zebe.
Zabíjíš draky,všude kolem sebe. Kolik zabils jich v sobě?Ach, jak pýcha zebe.
Dnes jsem si všimnul,třešně se červenají.Jistě dlouho už.
Kuličky deštějak hrozny v trávě.Blyští se zlatě, boubelatě.K prasknutí plnéSlunce a Onoho dne.Ó, Pane.
Jsi krásný,v očích máš opály a karneoly.Řezaný jsi z cedrového dřeva. A já, dnes i denně klaním sepouhé hromádcez vyprázdněného střeva.
Už odešelMuž bez domova. Než mu kávu uvařilia namazali chleba. Z lavičky vstal a šel znovahledat domov. Ten kámen bez domova.
Lehce přizvedneš malíček,když zvedáš hrneček čaje. A lehce obočí;Země se otočí. Nad námi hvězdy tvoří Jižní kříž.Jsme si blízko, blíže, mnohem blíž.
Už to začalo,už prší!Déšť sype do růžíkuličky hrachu. Až dech se mi úžíz toho strachu.Zda rudé květy tolik láskyještě přežijí.
Díval jsem se z oknana děvčátko jak malovalovelkou ruku nohamaa smálo sea maminka se smálaa já se nesmála mudrovaljestli snad každý nemá nárokdostat tělo s dvěma rukamaa bylo mi najednou divně z tohojak mi dětské ruce nejdoua kolik jsem jich…
Červenou hlínou tělo si maluješ.Rudou hlinkou, horkou jak krev. Máš pohled z ocele.A hlíny už nezbývá. Z železa dere sezase jen kovový vzdech.
Někdy se čeří,jindy má peří.Nad ránem v lesezávoj si nese. Co je to? ҉ ~ ~ Voda ~ ~ ~ ~ ~ ~~ ~ ~ < ~ ~ ~ ~