#0494
Jakoby náhleopadly všechny stromy.A touhaco v mladých letech tolik bolíschovala se do trávy. A vítr ten pichlavý,ten ji češe vlasy.Snad už nikdo neuvěří,že zpívala na jarním keři.Jak malý slavík, vlahým večerem.
Rubrika Uncategorized
#0493
Nad kopcem přelét ptáktichý jako Smrt.I křídlem táhle mávjen okem nedomrk.
#0492
Dvě divizny stojíuprostřed kvítků modrého lne.Zlaté dva sloupy,dva meče vbodené.Do Soudného dne.
#0491
Hrst ořechůco ti leží v klíně.Mozolnatých.Ruce trhovkyně. Stejné jsou i dlaně tvoje.K čemusi co bylo. Dveře dvoje.
#0490
Na chodník spadlo pár kapekjako když bičík zasviští.Hejno šedé poposedloa znovu klove náměstí. Jen duha je trochu jiná.Klenutá do ruda.Mezi Hradem a pěstísoudruha Lenina.
#0489
Můžeš popsatchladnou sněhu vločkuv celé kráse?
#0488
Dnes pokáceli jilm před školou.Už tam neníani paní učitelka Horákováani ředitel Hauzer. Zmenšil sekousek čehosico jsem nosil jak znaménko na kůži. Snad ještě,aspoň za dobrého počasí,půjde nahmatat. Malý kousek čehosi.
#0487
Neměj mě tolik rád,pukne ti srdce až jednou odejdu. Vidíš ten starý vinohrad?Taky uschnul, když ho mladý mráz obejmul.
#0486
Víš, když ti říkám,že tě nemám ráda.To mi jen křičí cosivprostřed těla. Říká, že neumí se rozhodnout.Co samo se sebou.Kým vlastně chtělo by být.Jestli se tebou nechat rozpustit.
#0485
Postavil bych korábz cedru a santálového dřeva.A pluli bychom, kam by si až chtěla. Však cedry u nás nerostou.Tak před tvou adresounechám jen lodičku z borové kůry. A přát ti budu, aby noční můrynepluly plavbu tvoupod hvězdnou oblohou.