#0368
Právě jsem napočetlatři tisíce osm set padesát šest hvězd.Jsem blázennebo mě chce Amor svést?Je polednea nebe pořád nebledne.
Právě jsem napočetlatři tisíce osm set padesát šest hvězd.Jsem blázennebo mě chce Amor svést?Je polednea nebe pořád nebledne.
Takhle to asi končí,že začne padat mlha přes oči. A Ty zahlédneš most.Přes nekonečnost. Chtěl bych,…Až na patě mostu tvoje bolest končí.
Všíváš si slzy do polštářea černá Noc ti tváře suší.Smočila pero v kalamářia píše a škrábe po tvé duši.Nocí šiješ bez přestání.A slzy k černé tolik sluší.
Na hřbitově Tělo spí.Šedá deska se tiše nadzvihává. Na kraji obláček páry posedává.Nad ním houpe se Duše ve větvích. Je slyšet smích.A já ještě brodím se, ledem po stráních.
Tu vůní znám.Vůni myrhy a popela.U lavic lehalačerného kostela.A potom už nevoněla víc.Popel je barvou poustevnic.Popel bělí.Až doběla.
Kola vlaků ťukajítatam, …, tatam, …, tatam, …Chtěl bych s tebou jednou tančit dlouhé kroky valčíku.Dva vlaky jedoupo dvojích kolejích.Tatam, …, tatam, …, tatam, …
Bílé květy třešní na zdi domků malují moře.A moře se bouří mládím a nadějí.Až zapadne slunce, až zapadne slunce ..Zbarví se moře. Zbytkem nadějí.
Tak vážení,skoro jsem to uhodnul. K dnešnímu dni jsem nadrásal 361 textů.Začal jsem psát někdy v půlce roku 2015. Potom mi web chcípnul a já jsem se ztracenými texty přišel i o chuť něco dalšího psát. Po nějakém třičtvrtě roce…
Mělas ve vlasechsponu z bukovýho dřeva.Kroucený hobliny vlepený do tetřeva.Jako když duši si na plátky krájíša pořád zbejvá zbejvá zbejvá.Až nakonec zůstane jen oko do tetřeva.
Bože, jsi můj Bůh.A chválím tě málo.Před chvílí začalo ráno. Celou noc jsem Tě nechválil.