Rubrika Uncategorized

#0378

Na vysokém Lenina píkuležel jsi mi na pupíku. Divný to byloprotože lilo. …… На высоком Ленина пикевы лежали на моей пупке. Это странно былопотому что лило. …… .. ještě bych měl asi dodat , že Пик Ленина je vysoký 7,134…

#0377

Prošel jsem kolem hřbitova u srdce náhle hniloba. Že smrdím víc než oni co vešli dovnitř vloni.

#0376

Je to zázrak.Měsíc je velký jak tvoje hlava.A malý; zas jak vážka hravá.Pak chvíli se koulí z kopcev kabině visí na lanovce. Kde jsem byl,tím byl.Míč se v Měsíc proměnil.

#0375

Tady v tom krámkubýval můj dědeček holičem. Dnes má zaslepená oknaobchodník se chtíčem.

#0374

V okně jsou mřížejak černé křižovatky.Jedna běží tama druhá zase zpátky. Jde jen o to,aby chodci nedrželi se za ruce.A nelíbali se prudce.O nic víc. Snad ještě, aby nešlápli si na střevíc.

#0373

Mám oči mělkéjako dna rybářských šalupa dlaně hlubokéjako propasti nejvyšších hor. Oči pláčoudno bárky plnía dlaně plné jsouslzy již nepojmou.

#0372

Na pupenech kaštanůse co peří zachytává.Malá vločkaještě slepá. Chtěla jen na zem napadnout.A teď v poutech poupat trne,že s jarem malá slza skane.Na zem suchou jako troud.

#0371

Po volbách Je mi smutno až k smrtia přece se jiskřička naděje,jak malé srnče v houští krčí. Tiše se modlím,že snad dřív v srnu dospěje.Než studený sníh její život skončí.

#0370

Je před úplňkem. Ze dna ulic je slyšet řvaní kočičích hlav. Hůř bude až přidá se k tomu i kvákání zelených žab.

#0369

Už odmala mám stín.Pořád jde vedle mě.Snad ani si nesedne. Jen v polednetrochu stín vybledne.A pak šlape zase podél mě. Snad až do rakve.