#0428
Cítíš to?To plnotučné Jaro.Jaro plných tvarůa mlékaa medui natěšených včel? Vždyť kámen by se chvělz těch hlasů.V úžasu by se chvěl.Až ke zlatému Podzimu.
Cítíš to?To plnotučné Jaro.Jaro plných tvarůa mlékaa medui natěšených včel? Vždyť kámen by se chvělz těch hlasů.V úžasu by se chvěl.Až ke zlatému Podzimu.
Když bylo několik dní ošklivo Ranní Slunceproplétá se,zlatá nit na oušku. Je to už napořádnebo zas na zkoušku?
Chci ti ukázatto co to jea ne to co to není. Však to neobejde sebez zranění.V krajině srdeční. Jen o to přece šlo –o zakázané uvolnění.
Přichází den. Tiše,kočka v bílém kožíšku.A paprsky sluncezlatě ti píšou kruhy po bříšku. Myslím, že za pár chvilby se každý utopil.V rybníku slunceco ráno přelévá se, víno v kalíšku.
Dokázal bych ti popsat každý kámen té Zdi.I jeho chlad.I jeho vůni.I slova co se do něj šeptala. Neumím ti popsat, co mi zpíval,když se moje hlava v jeho stínu schovala.
Je prázdný!Hrob je prázdný!
Pašije podle JanaJan 18,1 – 19,56 Na tom místě, kde byl ukřižován, byla zahrada a v té zahradě nová hrobka, kde nebyl ještě nikdo pochován. Tam tedy položili Ježíše, protože u židů byl den příprav a hrobka byla blízko.
To je konec.To je úplný konec.
visí na tom dřevě sám pro mě dobrovolně
Páteční Přivstal jsem siabych hned zrána poslouchal ptáky.Dříve než ztichnouv půli dne. Vlastně se divím,že nemlčí.Vždyť syna Mariezabíjí kvůli mě.