#0458
Jsou kaštany chudé,chudší o půl náruče květů. A listím pláčou.A potom podá Podzim ruku Létua kaštánci do trávy skáčou.Večerem stejné listí metu.
Rubrika Uncategorized
#0457
Vstanu a půjdu do kaštanového hájea zjistím, proč náhle to světlo tam je.Kdo zapomněl zhasnouta nechal mě žasnout.Že od jisker v očích na listech světlo plane.
#0456
Nehodí se,vrnět jako kocour,když hladíš ho v kožiše. Tak budu jenom seděta nechám jiskry praskat.Úplně tiše.
#0455
Večer je tráva suchá.Už nemá sílu omočit ti boty.Snad, když lomikámen vezmeša klepneš jím na tři ploty.Zamrzí jej.I zapláče do foroty.
#0454
Na motiv Touha J.Orten Kruhy, kruhynic než kruhy.Mají všechny barvy duhy.Světlo na nichláme se a stáčí.Snad jen slovoještě jedno stačí.Slovo ve dvě zkroucenédotkne se zas pramene.
#0453
Stalo se to za úsvitu. Hořela stodola, hořela štěňata, hořela kuřata i studna hořela. A já stál a plakal. Celá Země hořela. Od úsvitu.
#0452
Jakou to divnou abecedumají ti všichni ptáci.Poslouchám jes hubou otevřenou.Jak píšou Dopis zvací.Ptačicím. ~~ Psáno toho dne, kdy Král Jelimánna sjezdu v Nymburceříkal věci nevídané.
#0451
Když natáhneš k Měsíci dlanězatřeseš jíma ono málo co se stane. Až potom smíš říct,až po tisící –Je čas Naděje s plachým krokem laně.
#0450
Žijem vedle sebe.Na tloušťku dvou peří.Na šířku otevřených dveří.A víme jen tolik, žese mezi námi šeří.
#0449
Tábornická uspávanka Z křídel zlatohlávkůpostavím ti lávku.Do spánku.Aby se ti hezky spalove snu tě nic nepíchalo. = Tati, vidím Polárku! =