#4008
náruč dokořánjako by mě chtěl obejmoutles vítá větvemipes ocasema voda chladem oblaka se trhajív zákrutech cest
náruč dokořánjako by mě chtěl obejmoutles vítá větvemipes ocasema voda chladem oblaka se trhajív zákrutech cest
začátek cestyještě neznámýdělám krokprvnírostlina květ ptáklidé se ptajíkrčím ramenysedím v lotosovém seduodpovím že známsvůj začátek cesty
kámen působísvou vlastní vahou (ať už nazveme kamenem, působením či vahou cokoliv)
memento popel v huběprach v očíchkdo by neplakal
začíná toraší holky v sukníchjako drobné rostlinkys nahými kolenypo zimě větřící teploi s těmi jemnými cotyledony nahoře
na stromech nachoví papoušci nachoví opakují slova si o lásce lásce vytrhávají peří vzájemně si peří z kontextů nachových prdelek
větřík pohrává sis holým větvovímdobře je mina šedé trávěsny šedé sním
zkoušíme kdo vydrží víc švenkující světla v ringu diváci hvízdají prodavači popcornu rychlé převážení nasazování rukavic škleb cvičné kopy do vzduchu gong rána a rána údery na solar poslepu hledáme rohy schouleni mezi nočním stolkem kuchynígong v rukavicích železo hážeme…
butterfly effect když se to pod kabátem náhle pohnevlaštovkanebo kousek svědomíkdesi se zajiskříobjeví se oblouk hvězdmezi párem elektrod potomněkde na Aljašce nebo Ganymeduzapočne hořet zkrata dva lidédosud zavěšení do sebe sluchátky telefonuumlknouaby vzhlédli k oblozea spatřili Ariadnuodmotávající svou stříbrnou nitvedoucí…
commedia dell’arte ostatněkdyby bůh nebylkdo jiný byvymyslel pimprlový divadlozábavičku na večer u sklínky vínakdo jiný by vzal štych Harlekýnabyl divákům k pláčitváří v tvář všem vesmírným eónůmvšem těm rozpíjejícím se a rozpadajícím pilířům času zítřek nenastane