#3925
vprostřed lednajak blesk z čistého nebedva ptačí trilky
vprostřed lednajak blesk z čistého nebedva ptačí trilky
dívá se na mějako bychom se znaliústa očina zastávce tramvajekazatel káže o bohuto ona je ta o které se mi zdává
záložka v knizeplná květůkdosi ji tam zapomněllouku plnou modrých zvonků
v tom tichu uvnitřje slyšet nejistotutlumený křik rackůkteří se sotva nadzdvihnouaby uhnuli hozenému kameninemajícího touhukamkoliv dopadnoutv prostoru vytvořitotvor s jasně ohraničeným okrajem
ty neviditelné věci se sbíhajíúběžník pod stromem v kdysito červencové ránokdyž jsme se oba probudili
Často hledám kde jenemohu ji náleztPotom přijdešsvlékneš se a chceš se milovatOkamžik hledání pravdy lusknutím prstů zmizíNastane čas otočení se na bokProhlášení že všechno je jinakJako loď potápějící se v dokuJako dech který se nestačil vydechnout
teď ho jen správně klepnoutaby netrpělochytit ho za nohypohladit po zádecha pak… ránu hned za hlavuškubne sebou a bude to –mrcha svědomí; jenom vzdychalo
Odcházíšcítím tvé ruce na svých zádechněkolik tichých krokůvůně parfémua když se otočímpoznám hrůzu z prázdna Ještě dlouho zvedám ze zemětvoje poztrácené stopy
FORMA dobsa for a h m n e avítězí m f ormav ítězínado bsahe m form avít ězín …