#3955
holím semyslím na včerejšektři kapky krve
holím semyslím na včerejšektři kapky krve
ztratit semůže být dobrénebo špatné ztrácím se v mlzemoje stopy mě zrazují dopisy na rozloučenoubílá clona přes cestupříběh který se vyprávěl u ohně
ráno se probudita neuškoditaspoň jeden den*tu se nahneš blížucítím tvoji kolínskouzapomenu na všechno*vrabec a dalšífrrrr frrr frrrrrr frrrr frrrrrrohlík je pryč
nevzpomínám si ničehoani toho na co bych měl zapomenoutjen stříbrné kužely kolem mne a klaunský nos na mém obličejicosi mi připomínajínějakou hrůznou událost asi jakou však to nemohu se za žádnou cenu rozvzpomenout
hmm povozpřijel odjelzůstávám zatím tam kde jsemvolné místo na ojinebylo dost široké pro můj záměrkoňské koblihy však naznačují cestu do Lélé
je krásný denzbývá si ho všimnout
krátkými pohybytrháš oblohutehdy v Ňůzmokli jsme na kostzahříval jsi mě svou mokrou košilípak už nevšechny další dny byly složeny z ticha
myslím že tu není místoje tu příliš mnoho těchkteří chtějí pochopenípotřebují domazlitzavřu očitam v tom koutěmaličké bílé plachetnicebudou křižovat nad mou hlavou
Dveře se otevírají ZavírajíLidé vystupujíNastupují Pokoj je náhle plný lidíKdosi volá – Moravské náměstíVšichni se vyhrnou ven, zůstávám Jedu pětkou dál; až na hřbitov
cesta končí tamv tom stříbřitém trojúhelníku na kopcimatkadcerajejich jména se s tím mýmprotínají v jediném bodě