#3995
chodím kolemobcházím toaž když to prasknekdyž se to sesunena jednu či na druhou stranusloup hromada obvodová zeď podepřu tonebo uskočímpodle okolnostía podle stavu konta
chodím kolemobcházím toaž když to prasknekdyž se to sesunena jednu či na druhou stranusloup hromada obvodová zeď podepřu tonebo uskočímpodle okolnostía podle stavu konta
co si počít,když kámenani srdce neletínekonečně dlouho pomazat si obličej lápisempokrýt si tělo plátkovým zlatemukrýt se do jeskyně ale co když sepotkáme právě tam co když právě tamznovu všechno začne
hrdina s ostrým mečem Ucerusem nelze jít dálpěšina se ztrácíkřoví houstne a vzduch těžkne hluboké tůně kolemse stále více podobají jejím očím
proto se dívám zvenčíabych neviděl vnitřekje to tak bezpečnější ten jiný světzátiší s chobotnicemi a tmoupřeložený list papírurub uschovaný v rubuduši kamene ale kdo ví
Stačí předem trochu zavzpomínat.Vybavit si jednoho po druhém.A pak, v den, kdy kameník doplní letopočet,na všechny, kterým jsem nemohl přijít na jméno, udělat dlouhý, dlouhý nos.
Náš světZatímco v jiné realitě… …zatímco v jiné realitě… …zatímco v jiné realitě… …zatímco v jiné realitě… …zatímco v jiné realitě… …zatímco v jiné realitě… …zatímco v jiné realitě… …zatímco v jiné realitě… …zatímco v jiné realitě… …zatímco v jiné…
jsem bodem v krajiněpovívá mnou vítrjsem vlnou, nebráním sepolehlým trsem travsplývám ke hladině
chtěl jsem napsat nějakou pěknou báseň, ale copak můžu, když mi zrovna spadla do těsta ?
Jestliže den je, když je světloa noc je, když je tma, kdyby světlo bylo tmoua tma byla světlem, byl by den nocía noc dnem?
všichni ti známíjsou najednou cizínávrat z cest*vítr si hrajeposlední a posledníposlední lístek*v dětské dlani leží kanárek obrázek Piety