Na podzim 2023 jsem přišel do vesnice, ve které jsem prožil část dětství.
Jezdili jsme tam jednou za čtrnáct dní, do pronajaté chalupy, kterou tatínek opravoval.
On, vždy už v pátek odpoledne, odjížděl prohřát vlhké zdi domu,
my v sobotu ráno, dýchat vysočinský vzduch.
před očíma hladina rybníka
pod nohama vyschlé dno –
studený vítr