Tma, jenž zdá se býti beze dna.
Kde jen sníh a vítr stačí.
Tvá šíje, řeka bez jména,
vlasy po ní, se jak břehy stáčí.
Struna jsi, napjatá, mezi těmi břehy,
a já, houslista bez sluchu, herec bez nápovědy.
Tma, jenž zdá se býti beze dna.
Kde jen sníh a vítr stačí.
Tvá šíje, řeka bez jména,
vlasy po ní, se jak břehy stáčí.
Struna jsi, napjatá, mezi těmi břehy,
a já, houslista bez sluchu, herec bez nápovědy.