V hotýlku
Vrátná bez očí,
hledí na konec chodby.
Prochází páni
prochází dámy.
Otevírají se
a zavírají dveře pokojíků.
Občas je slyšet povzdech
občas vzdech.
Tlumené světlo dopadá
na červený koberec.
Hodiny odbíjí celou,
vrátná se probouzí
bere do rukou pletení.
Mezi vzdechy se ozývá pravidelné cinkání pletacích jehlic.