Předchozí | Následující
#925

Osvětim

Byl jsem tam.
V listopadu.
Jemně mžilo a profukoval vítr.
Na té planině to ani jinak nejde.

Ve tři odpoledne,
když se tichem začalo stmívat,
konečně jsem si vzpomněl.
Otče náš, ...

Zdálo se mi to trochu málo.
Tak jsem ještě jeden přidal,
potom ohrnul límec
a nastoupil do autobusu čekajícího před branou.