#4254

… vždyť, pánové, přiznejme si to,
kdo z nás by chtěl být za kašpara…

(František Květoň-Lázeňský) 

jako by vánkem
nebo dechem
zlehka se roztočí
z mosazných plíšků kolotoč
zvoní si pro sebe cinká
plechový šáša tluče
hlavou do bronzových zvonků

+

poučka

množství listí
na stromě
i pod stromem
jeví se
konstantním

+

dějí se každý den věci mimořádné –
tak třeba dnes –
ať se koukám jak se koukám,
tak se žádná mimořádná věc
ještě neudála

Poděl se o radost...